Co je nového ve sbírce? News! 

Co je nového? News!

Každá sbírka se vyvíjí v čase, něco se povede, něco se naopak nepovede...a to je důvod, proč jsem založil tuto sekci. Ukázat vám, co se právě děje, co je nového :-) Případně vás informovat, že mám pár přebytků, které nabízím k výměně nebo k prodeji. 

3. dubna 2021

A máme tady začátek dubna 2021, Velikonoce, Bílou sobotu. Oproti minulým dnům, kdy teploty byly téměř letní, se zatáhlo a ochladilo. Většinu výsevů jsem minulý týden přemístil do skleníku, a teď řeším dilema, zda topit, nebo ne. Ale pokud půjdou teploty pod nulu, jak vyhrožují meteorologové, tak mi nic jiného nezbyde...Jen jedna poznámka - většina kaktusářů řeší převod semenáčků kaktusů do skleníku a často popisuje ztráty. Tím, že v kultivátorech mám poměrně vysokou intenzitu osvětlení, která dosahuje až 12.000 lx (lux je fotometrická jednotka intenzity osvětlení), nemám problém s intenzitou světla ve skleníku. Drobné semenáče se zbarvují do tmavě fialové barvy, což je dáno syntézou protektivních sekundárních látek ze skupiny betacyaninů a v menší míře některých polyfenolů (pokud tato problematika někoho zajímá, přikládám článek dostupný s Research Gate - Mosco, Alessandro. (2012). Tissue localization of betacyanins in cactus stems. REVISTA MEXICANA DE BIODIVERSIDAD. 83. 413-420. 10.22201/ib.20078706e.2012.2.977).

Ale zpět k tématu :-) Problémem převodu výsevů do skleníku není světlo, tedy jeho intenzita, ale teplota. Jediná rada je - větrat. Větrat pořádně, když to jde. V minulých dnech bylo venku kolem dvaceti stupňů, ale ve skleníku, i při větrání, kolem 35 stupňů. Což je sice snesitelné, ale už jsem naistaloval větrák, který vzduch trošku rozproudí a dost výrazně napomůže snížení teploty. Pokud je však skleník zavřený, teploty zde mohou dosahovat i kolem 50 stupňů, takže je jasné, co vlastně těm malým kaktouskům nejvíc vadí. A při představě, že by tam byly umístěny výsevy v zavřených krabičkách...raději si to nebudu ani představovat. Vysévám do zeolitu, jak jsem již uvedl v některém z předchozích příspěvků. Dávám si jen pozor, aby zeolit nepřeschl. Může trochu vyschnout, ale snažím se ho udržovat stále mírně vlhký. Jak? prostě v nějakých časových intervalech naleji do podmisek zálivku, cca jednou za čtrnáct dní až měsíc s hnojivem. Zatím vše funguje :-)

Konec března 2021

Potěšilo mě, jak dobře zvládly zimu mucholapky - rod Dionaea. Měly poměrně sucho, ale také chladno s teplotami i pod nulu. A některé se chystají vykvést. Vyséval jsem je před dvěma a půl lety, semena jsem objednal v Německu u jednoho velmi renomovaného pěstitele masožravých rostlin a objednal jsem něco přes stovku různých kultivarů. Klíčivost byla výborná. A takto vypadají nyní :-) Některé velmi dobře rostou, jiné však zůstávají stále velmi malé s velikostí do jednoho centimetru. Na fotce je i stejně starý výsev Cephalotus follicularis. Vůbec jsem nevěřil, že se povede, ale drobné kytičky zajím žijí a zdá se, že jim chladno vůbec nevadí.

Konec února 2021

Výsevy kaktusů, hlavně echinocereusů, se docela podařily. Fascinují mě malé semenáčky, hlavně se mi líbí ty z rodu Peniocereus. Jsou prostě kouzelné :-) Semenáče na fotkách mají přibližně čtyři týdny.

Zima 2020/2021

První příspěvek zde jsem ohraničil poměrně širokým časovým obdobím? Proč? Protože zima je časem výsevů, a nejen kaktusů, ale také sukulentů nebo masožravých rostlin. O kaktusech jsem zde zatím nepsal. Takže jak to dělám já?

1. Do plastových průhledných krabiček bez odtokových dírek dám zeolit, který velmi dobře properu v deionizované vodě. Proprání zeolitu věnuji extrémní pozornost. Máčím ho několik dní, každý den vyměním denionizovanou vodu za novou. Než začnu plnit krabičky, všechnu vodu ze zeolitu sliji pryč (co to jde) a krabičky naplním je minimálně dvěma centimetry zeolitu. Osvědčuje se mi spíše vyšší vrstva, zeolit potom méně vysychá.

2. Substrát v krabičce urovnám plastovou kartou (třeba starou platební), a tou také substrát rozdělím na políčka. Pro porce 50 semen dělím na 12 (3x4), pro menší na 15 (3x5). Vlhký zeolit jde kartou napolíčkovat velmi dobře a "drží", takže je jasné, kde jsou jednotlivá políčka. V minulosti jsem měl trauma z vytyčování políček plastovými proužky a postupně jsem shledal, že když je člověk pečlivý, jde to i bez nich.

3. Vyseji semena a jednotlivá políčka i se semeny zvlhčím. Při výsevu si dám velký pozor, aby semena byla rozmístěna více méně do středu políčka. Preferuji hnízdovou metodu, semenáčky později nepikýruju jednotlivě, ale pouze dělím trsíky až do doby, kdy sadím jednotlivé rostliny. Na zvlhčení používám plastové pipety, které se používají v laboratoři, na zvlhčení používám normální vodovodní vodu plus hnojivo (Kristalon) plus Atonik plus fungicid. Atonik používám ve vyšší koncentraci, než je doporučeno a můžu říct, že velmi dobře funguje. Letos ze 700 vysetých položek echinocereusů nevzešlo pouhých 12 porcí a ze 400 porcí lobívií asi 5 (což je výkon). 

4. Výsevy umístím pod umělé osvětlení. Používám kombinaci klasických normálních zářivek a LED pásků (červená a modrá s větším podílem červené). Červené světlo výrazně stimuluje klíčení. Pro klíčení je důležité střídání teplot, u mě dělá přes den 25-29 °C a v noci pouze 13-15 °C.

5. Po vyklíčení většiny semen krabičky otevírám. Neosvědčilo se mi nechávat je dlouho zavřené. Do krabiček dělám opatrně díry pro závlahu podmokem, krabičky umisťuji pouze pod zářivky do plechových podmisek. Do jedné se mi vejde 30 krabiček. Zalévám dále pouze podmokem a používám normální tvrdou vodovodní vodu, do které 1x za 14 dní přidávám hnojivo a opět Atonik. Nepoužívám ani deionizovanou, ani destilovanou vodu, ale právě tvrdou vodovodní, a to z jednoho důvodu - zjistil jsem, že malé semenáčky při nedostatku vápníku blednou, více se vyskytuje chloróza. Prostě, bez vápníku to nejde, a to ani u jihoamerických kaktusů.

6. V době vhodného počasí (letos poslední týden v březnu) umisťuji krabičky do velkých plechových podmisek do skleníku a zde je už pěstuji dál. Na sluníčko si zvykají dobře (pod zářivkami mám cca 10 000 Lx).

Jinak to dělám ovšem u jarních a letních výsevů. Ty se mi velmi dobře osvědčily zejména pro druhy, které nechtějí klíčit. Nejvíce zkušeností mám s neowerdermániemi, které mi takto klíčí téměř na 100 %. Krabičky umisťuji rovnou do skleníku do spodní police a občas výsevy prohlédnu. Až semenáčky začnou tvořit trny, větrám. Obecně se mi osvědčilo věnovat semenáčkům méně péče (byť to zní divně), ale myslím, že všeho moc škodí, i přílišné péče 😊