Špirlice ze semen

I když jsem na úvodní stránce věnované špirlicím zmínil postup, který používám pro výsev semen špirlic, rozhodl jsem se, že se k tématu ještě vrátím a trošku ho rozvedu. Pěstování špirlic ze semen je sice činnost, která vyžaduje spoustu času a trpělivosti, ale na druhé straně je zábavná, umožní vám vybrat si ty nejkrásnější křížence, a při zvládnutí dokonce získáte kvetoucí jedince již za tři až čtyři roky. Velkou výhodou je, že malé špirlice nevyžadují klidové období, tedy dormanci, a můžete je dva roky pěstovat pod umělým osvětlením (já používám LED, které se mi nejvíce osvědčilo). Při tomto postupu celý proces ještě zrychlíte a za dva roky můžete získat opravdu krásné rostliny. Výsevy semen svým způsobem započínají vlastně již v době, kdy špirlice kvetou a kdy je nejvhodnější čas pro opylování. Článek píši již téměř na podzim, tak nemohu ukázat specifickou stavbu jejich květů, nicméně tyčinky v květu najde asi každý a blizny jsou umístěny po stranách deštníkovitého útvaru (umbrela), který je kryje a vybíhá do pěti nazpět obrácených laloků. Deštníkovitý útvar je tedy čnělkou, která po stranách, tedy na nazpět obrácených lalocích, nese blizny. Jak jste již správně postřehli, použil jsem číslovku pět. Květy vyrůstají na různě dlouhých květních stvolech, jsou pětičetné, tedy vystavěny podle čísla pět, květní obaly jsou rozlišené na kalich složený z kališních lístků, tedy sepal, které jsou nejčastěji zelené, ale jejich zbarvení může být i do červena, a z lístků korunních, tedy petal. Zde je variabilita zbarvení o hodně větší, od bílé přes krémovou, žlutou, dokonce růžovou až po velmi tmavou až téměř temnou červenou nebo purpurovou. Čnělka spolu s petaly vytváří jakousi klec, past, která má pět vchodů i pět východů. Jedná se tedy o důmyslný systém, který má na jedné straně zabránit samoopylení, na straně druhé však má umožnit opylení pylem jiného jedince. Pyl padá na rozšířenou čnělku, hmyz, který do květu vstoupí po lalocích čnělky spolu bliznami tento pyl nabere a z květu vystupuje mezerou mezi laloky blizny odtlačením korunního plátku. V dalším květu postupuje hmyz stejně, tedy opět přes čnělku s bliznami, na které přenese pyl z květu předchozího. Tímto mechanismem se zabrání samoopylení, které je z mnoha důvodů nevýhodné (samoopylení ve sbírkách je možné, u komplexních kříženců poskytuje zajímavé výsledky, u botanických druhů se samoopylení nemusí vůbec podařit, nebo získáte jen velmi málo semen, případně semena neklíčivá).  Po opylení dochází k odpadnutí petal (již nejsou potřebné, květ byl opylen), zatímco sepaly vytrvávají. Semeník se postupně přeměňuje na suchou tobolku, zvětšuje se a po několika měsících (obvykle 4 až 5) praská a uvolňuje zralá semena, která jsou 2 až 3 mm velká, světle hnědá až hnědofialová, a pro vyklíčení vyžadují dormanci (přece jen se jedná o rostliny z oblastí s vegetačním klidem, tak i semena musí touto periodou projít - nemohou vyklíčit rovnou na podzim, v zimě by malé rostlinky zahynuly). Počet květů vytvářených jednou rostlinou je různý, mnohé druhy vytvářejí pouze jeden jediný květ za sezónu (např. S. flava var. atropurpurea a S. flava var. rubricorpora), jiné vytvářejí květů dostatek a umožňují tak mnohé experimenty s vytvářením kříženců (např. S. rubra). Zralá semena vyčistíme od různých zbytků, které by později při klíčení mohly začít plesnivět, a uložíme. Já používám papírové sáčky, které ukládám do lednice s teplotou 1°C. Uskladnění semen za těchto podmínek výrazným způsobem prodlužuje jejich klíčivost, kterou si mohou uchovat po několik let (i když postupně klíčivost klesá až k nule). Zcela na místě je i upozornění, že toto uskladnění semen není stratifikací, ale opravdu a jen pouze uskladněním semen! Kdy je nejvhodnější doba pro výsev? Zastávám názor, že pokud máte možnost výsevu pod umělé osvětlení, tak kdykoliv, pokud ne, semena stratifikujeme v průběhu listopadu až ledna/února, poté vyséváme a vyklíčení očekáváme v březnu. Za těchto podmínek mohou drobné rostlinky dostatečně narůst do podzimu do velikosti, ve které jsou schopny přezimovat. Možností také je vyset semena na podzim na povrch mírně vlhkého substrátu a vyčkat do jara. V tomto případě velmi důrazně doporučuji skleník, alespoň částečně temperovaný na teploty kolem nuly. Pak je vše OK, výrazné mrazy takto nachystaným výsevům dle mých zkušeností nesvědčí. Pro úspěšný výsev je naprosto nezbytné poskytnout semenům období klidu se sníženou teplotou až k nule na povrchu vlhkého substrátu, což můžeme dobře napodobit i v domácích podmínkách v ledničce (vysvětlím níže), nebo si můžeme vypomoct růstovým regulátorem, který stimuluje klíčení - kyselinou giberelovou, tedy GA3. Všechny tyto postupy docela fungují, mám je vyzkoušené, výhodou GA3 je až synchronizované klíčení semen, které není rozvleklé do několika měsíců. Kyselina giberelová se dá dnes již sehnat za poměrně malou částku (doporučuji se poohlédnout po internetu a nekupovat od pěstitelů, kteří prodávají malé množství v přepočtu za horentní sumy); rovněž doporučuji koupit sodnou nebo draselnou sůl, která má lepší rozpustnost ve vodě. Jak postupuji?  V prvé řadě vyčistím semena od zbytků oplodí a opláchnu je ve vodě, do které přidám kapku jaru nebo jiného saponátu. Toto je velmi důležité, neboť na povrchu semen je tenká vrstvička vosků, která je nesmáčivá (a slouží v přírodě pro rozšiřování semen vodou, kdy semena díky této vrstvičce plavou na hladině). Toto oplachování trvá cca 10 minut, poté semena opláchnu čistou vodou a i. buď nechám jeden den nabobtnat ve vodě a poté je přenáším do 0.1% roztoku kyseliny giberelové v destilované vodě, nebo ii. je dávám rovnou do roztoku kyseliny giberelové o stejné koncentraci, jako v předchozím případě. Jen se liší doba jejich máčení. V prvním případě je to 24 hodin, v druhém 48 hodin, máčení semen probíhá ve tmě. Poté semena opláchnu a vysévám na povrch substrátu. Substrát zavlažím dešťovkou s přídavkem fungicidu Previcur, který se mi velmi osvědčuje. A pak již čekám. Dle mých zkušeností je klíčení semen stimulováno poklesem teploty během noci. Klíčení obvykle trvá tři týdny až měsíc. 

Dalším možným postupem, který jsem vyzkoušel a který se mi velmi osvědčil, je stratifikace. Rozlišujte stratifikaci, tedy působení nízkých teplot za současné vlhkosti, a skarifikaci, narušení a odstranění části osemení. Stratifikace umožňuje překonání dormance a je často nutná u semen rostlin, pocházejících z oblastí, kde dochází ke střídání růstových a klidových period, tedy jara až podzimu a zimy. Plody a semena dozrávají na podzim, poté překonávají chladnou, a často vlhkou periodu, a na jaře, kdy je již vysoká pravděpodobnost, že malé rostlinky dostatečně do podzimu narostou, a tedy přečkají další zimu, semena vyklíčí. Kdyby semena vyklíčila již na podzim, malé rostlinky by zimní období nepřežily. Tento proces je poměrně složitě řízen a kromě kvality osemení (jeho tloušťka i stavba) se zde uplatňuje inhibiční růstový regulátor kyselina abscisová. Během vlhké, a přitom chladné zimy, dochází k narušení osemení a vyplavení kyseliny abscisové, která má výrazně inhibiční vliv na klíčení, a naopak dochází k uvolňování giberelinů z konjugátů - konjugované gibereliny jsou neaktivní, po uvolnění z konjugátů naopak biologicky velmi aktivní a stimulující uvolnění energetických rezerv ze zásobních látek semene, což umožní klíčení (velmi zjednodušeně a velmi v kostce, ale aspoň je jasné, proč se pro stimulaci klíčení využívá kyselina giberelová). Jak se tedy semena skarifikují? Nejjednodušším způsobem je vyset je na povrch vlhkého substrátu do květináčků, které se umístí do plastové krabice a do ledničky. Já mám v ledničce nastavenou teplotu 1°C a je to v pořádku, pokud by teplota byla o několik stupňů vyšší, také by to bylo v pořádku. Takto je v ledničce ponechávám 8 týdnů (některé zdroje uvádějí 4 týdny jako dostatečné, jiné 6, myslím, že mezi 6 a 8 týdny už takový rozdíl není), poté substrát řádně navlhčím tak, aby květináčky stály 1 cm ve vodě (opět používám dešťovku nebo destilovanou vodu) a dám je do kultivátoru s nastavenou délkou fotoperiody 14 až 16 hodin (zdrojem světla je LED panel, mezi 14 a 16 hodinami nepozoruji nějaký rozdíl). Semena začínají klíčit po zhruba 3 týdnech a klíčení probíhá obvykle až do pozdního léta. Trošku problematická je tendence semen k plesnivění - květináčky v ledničce je nutné každý týden kontrolovat a případně ošetřit fungicidem. Další možností je využití na drobno nasekaného rašeliníku, ideálně živého - do plastového sáčku umístím rašeliník, řádně ho navlhčím - ale ne tak, aby plaval ve vodě - a na jeho povrch nasypu semena. Sáčky umístím opět do lednice, opět na 8 týdnů, poté je i s nasekaným rašeliníkem umístím na povrch substrátu v květináči a dále již postupuji stejně.  Poslední možností je vysypat semena špirlic na čtvereček buničiny, navlhčit jej (dešťovkou, případně roztokem fungicidu na bázi síry, případně dešťovkou s několika kapkami heřmánkové tinktury - dostupné jako Chamomilla TEVA kapky - která má antifungální, tedy protiplísňové vlastnosti), vložit do igelitového sáčku a opět umístit do lednice, opět na 8 týdnů. Dále je již postup stejný. Zapomněl jsem uvést, jaký substrát pro výsevy používám. Dříve jsem používal směs hrubé vláknité rašeliny, křemičitého písku a rašeliníku, poměrně často se mi stávalo, že na povrchu rašeliníku rostly řasy, což se nelíbilo malým špirlicím. Nyní používám směs rašeliny a křemičitého písku v poměru 2:1, důsledně dbám na používání dešťovky nebo destilované vody, a je to OK. Do substrátu přidávám hnojivo Osmocote(R) nebo jiné hnojivo s postupným uvolňováním (uvolňování ideálně po dobu 6 měsíců, do květináčku 6 x 6 cm 4 až 5 kuliček, vybírám hnojivo s vyšším obsahem dusíku a bez dusíku v podobě močoviny). Vyzkoušejte - malé špirlice pak o poznání daleko lépe rostou. Po dvou letech je rozsazuji do jednotlivých květináčů o velikosti 10 x 10 cm a chovám se k nim jako k dospělým rostlinám. Přechod z kultivátoru do skleníku je obvykle bez problému. Jen možná jedna malá poznámka - snažím se rostliny nepikýrovat, nemám s tím úplně dobré zkušenosti - opravdu čekám, až jsou dvouleté a dostatečně veliké k tomu, aby byly dále pěstovány už individuálně. Do zálivkové vody přidávám občas špetku přípravku Actara. Larvy smutnic výsevům také nesvědčí. Ať se vám při výsevech špirlic daří - a pokud objevíte nějaký nový postup,určitě mi dejte vědět, moc rád vyzkouším :-)